"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Jaroslav Seifert - Kohoutí sonet (ze sbírky Jaro, sbohem, 1937)

19. září 2014 v 15:37 |  Sonety
Kohoutí sonet

Kohoute, tvým zpěvem byl jsem vzbuzen,
a jako bych zapomněl na spící,
nahlas jsem zpíval, utrhl si hrozen,
jeli jsme právě vinicí.

To se to pěkné na tom světě bydlí,
ty se mi podobáš, jak zdá se mi,
zpíváme oba, mávajíce křídly,
a oba zůstáváme na zemi.

Tvůj obraz z plechu na hřebenu střechy
jako já podle větru se otáčí.
Jdu, jdou naše sny a skáčou naše blechy.

Pro lásku - ne, to nepláči;
jak zrní slepicím jen slzy krokodýlí,
jež u moře jsem sbíral v prázdné chvíli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama