"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Vítězslav Nezval - všech 16 sonetů ze sb. Skleněný havelok (1932)

5. května 2012 v 14:05 |  Sonety
fetišista

Mam za manželku kyrysnici
už déle nežli od jara
Toť učiněná maškara
Má ocelovou rukavici

Co pomůže mně kytara
Bum něco prasklo na polici
Dnes přehnula mne přes lavici
Je šťastná když tě pokárá

A já jsem její hodný muž
předvčírem nabrousil jsem nůž
Dvě oči svítí na talíři

Jen pro ně jsem ji miloval
Do sbírky motýlů je dal
A slepá s ošklivcem se smíří


měšťák

Má zlatý řetěz na břiše
Kdo urazil by toho bůžka
jenž nadouvá se jako hruška
ten ať se ďáblu upíše

Jsem manželka a vlastně služka
a chůva toho fetiše
Však dížka jednou překyše
a budu sama v hrobě lůžka

Je těhotný zas vysedá
ta každodenní beseda
mu stačí aby poznal kursy

A kyprý drahocenný plod
odplaví chladné proudy vod
Můj miláček je králem bursy!


svedený

Jsem něžný to vše zavinila
má obraznost a punčocha
Co chcete paní od hocha?
Pleť smrti bude asi bílá

Však teď jsem vzorem lenocha
a dělám co chce moje víla
Chuť nicoty všech věcí zbyla
ó ať se se mnou pokochá

Je noc či den? Už dvanáct bije
já vytahuji žaluzie
a nakláním se z ložnice

Noc děsí mě a dne se štítím
Když znaven usnu i pak cítím
dech smrti cizoložnice


circulus vitiosus

Opilec přičinlivý žák
a ctitel umělého ráje
má v očích slzy vzpomínaje
Však mysl ulétla jak drak

On pije zelenavé kraje
a jeho duše tažný pták
si hledá v kouři vlčí mák
a něžné idylické stáje

Tam s vrabčáky a s holuby
žije svůj život naruby
Však náhlý vítr strhl lávku

Duch pohroužený do hříček
procitá jako budíček
A pijan zdvojnásobil dávku


básník

Ač zvítězil nad desilusí
a dávno přemohl svůj jed
má horečky To dělá svět
jenž chtěl by aby byl jak druzí

Svůj fantastický kabaret
má podříditi vkusu luzy
Svět zotročil si vše i musy
Ach škoda slov ach škoda let

Žel jeho vnitřní řeč je čistá
On vysmívaný alchymista
je jako ony komety

jež poutá cizí gravitace
a místo křišťálové práce
on píše - běda! - sonety!


literatura

Dost dlouho jsem byl pod kontrolou
tvé libovůle čtenáři
Ne víckrát se ti nezdaří
mě vláčet obecnou svou školou


Už nepleť si mne se žháři
Už nechci vystrkovat holou
I to čpí trochu aureolou
Jsi nemocen? Jdi k lékaři!

Má svrchovaná libovůle
zná světy navždy pominulé
Já pohrdám tvým šestákem

Co prohrám prohrám na ruletě
Jsem ve tvém zotročeném světě
jen nulou ne však žebrákem!


upír

Ty dobrodruhu kytary
až položí tě na máry
zvuk devíti tvých prasklých strun
se změní v devět černých lun

Tvůj mozek jehož výpary
jsi zaháněl jak komáry
se zbortí v zemi jako trůn
pod tlapkou potkanů a kun

Však než se nasytí mnou krtci
tvé jedy louhují mně v srdci
a teprv s jiskrou zániku

až bude zcela rozvráceno
pak zlhostejní mně tvoje jméno
můj trýzniteli básníku!


její moc

Při obnažení tvého těla
pod oknem drnčí tarantela
Tvá erotická mimika
mne změní v náměsíčníka

Znáš zázraky a kdybys chtěla
vypučí v skříni mirabela
Čí líbí se ti osyka?
Jsme rázem v stínu lesíka

Kdo jsi? Jsi moje fantasie
i ve snu trýzní mne a žije
Buď musím být tvým otrokem

anebo navždycky tě ztratím
Jsi rozmarná? Ó buď si zatím
Já dobudu tě útokem!


sonet

Věž nad horizontem se třpytí
Prst na křížku jenž přisahá
Uprostřed slz a krupobití
a svlečen takřka do nahá

se automobilista řítí
a jeho stroj mu pomáhá
Jsem v sonetu jak moře v síti
a z extase je úvaha

Proč vyhýbáš se vlastní řeči?
Co slabika to nebezpečí
stroj hrá jen prstem do něj strč

Prst hrozí já se celý chvěji
že vlak se zvrhne na koleji
Když necítíš tak raděj mlč!


rytmy

Raz dva tři čtyři držet krok
Svět vnucuje ti svoje rytmy
Můj démante tys nezasvit mi
Stát čelem vzad a vlevo bok!

Znám jiné vojsko myši stok
ty mlsné požíračky přítmí
Můj démante tys nezasvit mi
Jdu krokem povalečů z dok

Mé srdce v tomtéž rytmu buší
Hodiny bijí spaste duši!
Blesk proměnil se v lilii

Déšť rozezvučel střepy zinku
Teď pochoduji při bubínku
jenž vpad mně do delirií


zvláštní rybář

Ne už i zlatá vrtule
jež pohání tě hlohu světla
je slabá než aby mě spletla
Pryč ptáci dolů s kopule!

Pět žen si sedlo na pometla
a ve vzduchu čpí cibule
Chci vzdát se vám jsem bez vůle
Má duše rajka která vzlétla

Bez udice a bez sítí
den na svůj slovník loviti
jak moudrý Budha na mlčení

Sám sebe proměňuji v bod
jak zbavuje se řeka vod
Není to spánek ani bdění


kázeň

I moře má svou dresuru
a z jedné vlny vzniká druhá
I v bělobě se skrývá duha
Jsem věčný kejklíř azuru

Znudil tě život dobrodruha
A v ruce malou lasturu
chceš uniknouti ponuru
Pán extasí a jejich sluha

Už bezmála jsa změněn v hloh
jsi trubač však i lesní roh
Čím výš tím vzdaluje se nebe

Až jednou za novoluní
se rozplynouti ve vůni
jež vysvětluje sama sebe


kremace za živa

Jak křišťálový mnohostěn
se točíš kolem vlastní osy
a žárlíš na kapičku rosy
Je schopna nekonečných změn

Chceš zmizeti jak blázni pštrosi
a uchvátil tě osud pěn
Tak moci utéct v lásce žen
žahadlu lstivé smrti vosy

Čím méně budeš v sobě sám
tím míň ti smrti zanechám
jsa přelit v tisíceré tvary

Až vyvlastním se docela
co mně pak bude do těla
Pak nalož si je na své máry!


asentimentální

Jdeš s nové perspektivy k lidem
prost sebemenší iluse
Tvé ruce jako haluze
se rozepjaly nad svět s klidem

Co je nám ptáčku po luze!
My nepláčeme nad Ovidem
Nic žádné spolky s Věčným Židem!
Ti trpí po své zásluze

Dnes uviděl jsem z okna ženu
Nač čekat marně na odměnu
Je robustní tak vem si ji!

Svět plný šíleného kvítí
Je špatný? Chci jej proměniti
Pse sežer klidně lilii!


optimismus

Klid podzime jsem optimista
a mám rád širé obzory
Syt pokrytecké pokory
si hledám v světě kousek místa

Hleď malá Leninova busta
se směje všemu na vzdory
Na šibenici s netvory!
A země bude opět čistá

Tvé nitro s kterým bojuješ
je stará pokrytecká lež
Tvé sonety se rodí z hnusu

Ó nakažená krvi teč
Až vytečeš má vlastní řeč
vytryskne z prvotního vkusu!


cauchemar

Jsem zbaven navždy noční můry
Už bez masky a koturnu
se dívám klidně na urnu
Mé peklo na mě padlo s hůry

Buď sbohem oko kreatury
spi v extatickém nestvůrnu
Teď jako zpěvák v nocturnu
se loučím s andělskými kůry

Pryč mlsný stíne Hamleta
Když pravice je prokleta
dosáhnu štěstí levou rukou

Já věřím více štěrkaři
než mystickému šprýmaři
vždyť oba tentýž kámen tlukou!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bridal gown dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 16:37 | Reagovat

Your weblog is fine. I just want to touch upon the design. Its too loud. Its doing manner an excessive amount of and it takes away from what youve bought to say --which I think is basically important. I dont know in case you didnt suppose that your words might hold everyones attention, however you had been wrong. Anyway, in my language, there are not much good supply like this.
http://www.isdress.org

2 bearlike | Web | 20. června 2015 v 8:19 | Reagovat

půjčky bez ověřování ;-)

3 wildman | Web | 15. ledna 2016 v 18:20 | Reagovat

sms půjčka pro každého :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama