"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Katherine Mansfieldová: Loneliness (Poems 1911-13) - sonet slavné modernistky

12. května 2010 v 2:04 | Katherine Mansfieldová |  Sonety
Now it is Loneliness who comes at night 
Instead of Sleep, to sit beside my bed. 
Like a tired child I lie and wait her tread, 
I watch her softly blowing out the light. 
Motionless sitting, neither left nor right 
She turns, and weary, weary droops her head. 
She, too, is old; she, too, has fought the fight. 
So, with the laurel she is garlanded. 

Through the sad dark the slowly ebbing tide 
Breaks on a barren shore, unsatisfied. 
A strange wind flows ... then silence. I am fain. 
To turn to Loneliness, to take her hand, 
Cling to her, waiting, till the barren land 
Fills with the dreadful monotone of rain.


In: Mansfield, Katherine, Poems By Katherine Mansfield (1930), dostupné zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama