"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Boleslav Černý (1881-1930) - Snění a Nálada (oba dva sonety ze sb. Večerní stíny, 1907)

25. června 2009 v 21:37 | Boleslav Černý |  Sonety
Snění

Na okna rám se horká hlava klade,
v prach ulic unavený zrak se noří....
Když v prsou bouří ještě srdce mladé,
jak rádo všemu novému se koří!

Podivný cit se úlisně v hruď krade....
na konci obzoru čís pohled hoří;
zrak setká se s ním dlouhou cestou všade,
a v chvatu dne nás ve vzpomínkách moří...

A duše zvolna hebká vlákna spřádá,
prach ulic náhle v koberce se změní,
neznámá přichvátá a v roztoužení

do ucha šeptne: dítě - mám tě ráda -
a pokoj víří náhle kolem v letu,
mdlá hlava cítí dotek vlhkých retů.



Nálada
Ad. Černému

Teď krok - a papír zašelestí....
Snad někdo kol mé jizby kráčí....
Je příšeří - přemýšlím o neštěstí,
o slabých, kteří malomocně pláčí.

A o těch, kteří kříž svůj těžký nésti
se zdráhají a lidstvu nepostačí
a bezeměrnou slabost mají v pěsti
a duši titěrnou a mozek ptačí!....

Přemýšlím lidské o slabosti,
o nedostatku vůle vlastní....
Přemýšlím o těch, kteří šťastní.

V svém srdci pohrdání hostí -
Přemýšlím o všem - lidstva o mučení,
jen svého žití neznám - rozluštění....


Převzato odtud.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama