"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Květen 2009

Arnošt Krupička (1879-1951) - Ženy (jediný sonet z postdekadentní sbírky Zlatá kotva, 1918)

31. května 2009 v 8:00 | Arnošt Krupička |  Sonety
Vám všem spí v očích teskná krása moří
s hvězd pláčem na vlnách a dálek sudbou,
mha horizontů světlých štěstím hoří
a věčně naivní a slastnou hudbou.

Mé náručí je vyzdobenou branou
a každá bolest vroucím uvítáním:
jste rozjitřenou, ověnčenou ranou
a slzou hořkostí a sluncem ranním.

Nechť v slávě poledne jdu středem klasů,
či ticha splavy mrtvých slyším časů,
vás s výspy žití hledám v nedohlednu:

vám všem spí v očích teskná krása moří,
jen pro ně - nekonečné! - srdce hoří
a prachem stříbrným jim padá ke dnu...

Převzato odtud.

Xaver Dvořák (1858-1939) - Tobě, trpkosti! (sonet básníka z okruhu Katolické moderny, sbírka Stínem k úsvitu, 1891)

30. května 2009 v 14:58 | Xaver Dvořák
Již nezachvím se před tebou, vím zjista,
a bázeň, drak mě více neudolá;
mám ještě křídla, z čarovného kola
bych výš se vznesl nad oblaka čistá.

Tvá ruka bezcitná se darmo chystá,
mě připjat všednosti v ta lada holá,
v to slzné údolí a v bědná místa -
výš po věčnosti duch můj lačný volá.

V boj proti tobě půjdu vždycky směle,
chci trpět sám a stopou spasitele
chci kříž svůj nésti tiše, bez odporu

a v zapírání na Kalvarskou horu;
jest věčnosť větších utrpení hodna:
Sem pohár tvůj! ať dopiju ho do dna!

Převzato odtud.

Arnošt Czech z Czechenherzu (1878-1951) - Svržená modla (sonet ze sbírky Má Indie, 1938)

30. května 2009 v 14:19 | Arnošt Czech z Czechenherzu |  Sonety
V pracovně mojí paprsek si hraje
na bronzu krvelačné Kali,
jež modlou byla divokého kraje,
kde jejího se hněvu báli.

Žádala žertev lidských hekatomby,
zlý kult měl fanatiků roje,
jež nezahnaly ani střelců bomby,
ni hrůzy velké o kult boje.

A boha Šivy pomstychtivá žena
v plamenných rukou Osud vlastní třímá,
očima hledí mrtvě v dáli.

Již není nymbem hrůzy opředena.
U nohou kocour před ní klidně dřímá
a nebojí se staré Kali.

Převzato odtud.

Arnošt Procházka - Žárlivý (dvojsonet českého dekadentního kritika a básníka)

22. května 2009 v 18:11 | Arnošt Procházka |  Sonety
I

Když rusé vlasy tvé jak vlna hustá
kol tváře se ti strou, kde oči lačně žhnou,
když k číším prsů tvých má chtivá ústa
se v touze běsné pnou za slastí plamennou,

když laskám kolenou tvých oblost lahodnou,
co hluchou tiší noc nás halí pustá,
mně duši vidinou vždy plní otravnou
a v nitru zjitřeném výhružně vzrůstá

jak dračí setby plod zlé žárlivosti saň:
tvých údů sametnost co celuje, má dlaň
chce mstivě zatnouti se do nich dravým spárem,

neb za doteků svých vždy cítí sled všech chvil
a rukou dřívějších a cizích, pod jichž žárem
tvé srdce zmíralo a klín se tetelil.

II

Ó mlč a neříkej, - vždyť není ve mně víry
v tvá slova obluzná, - že dým byl vše a klam,
kdy ruce horoucí jak v zvučných strunách lyry
tvým tělem bloudily, - že cit tvůj byl vždy sám.

Je moře bez konce, svět daleký a širý,
však nad něj bezmeznější touhy vzmach a plam,
jež vrhá zvědavá se vášně v divé víry
a každé vilnosti se vzdává žhoucím hrám:

máš srdce potulné a tělo nezkojené,
jež lačno požitku, jenž dosud nepoznán;
tvé oči lhostejné a líně přimhouřené

co s lože sledují, jak zdá se, chvějné stíny,
že nyvě vzpomínáš, vím, žárlivostí rván,
jak žádost vydráždit a nasytit znal jiný!


Převzato z knihy Procházka, Arnošt. Torsa veršů. Torsa prosy. Redakce Jarmil Krecar, typografie Method Kaláb. Vydáno pro Moderní revue, Praha 1925.

Václav Hrabě - Jam session s Františkem Gellnerem (sonet známého básníka)

18. května 2009 v 11:40 | Václav Hrabě |  Sonety
Prstem Ój Prstíčkem bělokamennou touhu
ďoubají rajcovně bujaří bohatýři
Den zašel za Petřín kde upad do dluhů
Madóna šišlala a byli na ni štyří

CO DÁME NÁRODŮM (v podpisech kašlou křížky)
Promiňte laskavě - nebyl ten Šejkspír žid?
Glóryja Pánové Glóryja Bílé myšky
a vzadu v lokále tichounce budem pít

Na nebi frigidní Venuše hledá práci
Krev zlevnila jak hlad A ti co plavali v ní
na housle z holubic rozverrrně začli hrrát

Když doba žádá to i hnůj prý vykrvácí
Má lásko dubnová hle "prvosenky pivní"
a jejich vadnutí Nebudem spolu spát


Převzato z časopisu Tvar (09/09)