"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Otokar Březina - čtyři básně z cyklu "jinošovských sonetů ze vsi" (cca r. 1888)

8. února 2009 v 8:00 | Otokar Březina |  Sonety
Iluse

Já k oknu sedl kouře cigaretu
a zamyšleně před sebe se díval,
kol mojí hlavy dýmu mrak se stmíval,
a duch můj voněl k upomínek květu.

A pojednou - snad z myšlenek těch letu
neb dýmu modrý zavinil to příval -
před zrakem mojím obraz dívky splýval,
dvé na mě špule usměvavých retů…

Jak krása věčně tmavý vlas jí kouzlí!
A líbat, líbat, líbat svůdně volá
těch ňader dvé, jež pod krajkou se kouzlí.

Jak v blahém snu se slastí hlava točí…
Já odfouk dým… Ó marnost, marnost holá!
Jen prázdný soumrak mhouří na mě oči.

V neděli

Půl devátá… A zvoník k věži kráčí -
a brzo zvon se vážný rozhlaholí…
A zanedlouho zblízka, ze vůkolí
vše davem pestrým v kostelík se stáčí…

Ten modlí se, kéž Bůh mu chléb dát ráčí,
tam vesničan zas podepřen svou holí
se modlí tiše za úrodu polí,
tam dívka v žertu, onde žena v pláči…

A nevysoké kostelíčka krovy
se zachvívají varhan zvučným tónem,
a v srdcí úhor padá rosa spásy…

Ó básníku, tys roven zvoníkovi,
a poesie mohutným je zvonem,
jenž lidi svádí ve chrám věční krásy! -

Nokturno na vsi

Noc podzimní se tmavým dívá okem
a ani hvězdy v zřítelnici nemá…
Jak spánku obět zabitá a němá
spí celá víska v klidu přehlubokém.

Jen z mojí jizby nesmělým svým krokem
zář lampy letí okénkama dvěma…
S ní vítr mrazivý, když mává perutěma,
jest ještě spánku nezmoženým sokem.

A v klidu tom dav psů, jenž statky hlídá,
tam po vsi vyje, kňučí si a stýská,
a z druhých vsí mu sbor zas odpovídá…

A občas s větrem hučí to a výská! - -
Co to?… Aj, kolem vesnic plouží se to bída
a psi ji cítí, že už k chatám blízká…

První sníh

Aj, první sníh! Zem šat má sněhobílý
jak zimy nevěsta - však smutná, bledá…
sta stromů k nebi suché ruce zvedá
a prosí o pomoc, leč marně kvílí…

A jízda větrů po krajině pílí
a k sňatku tomu svědky - mrazy hledá,
a s nebes výšin mlha tmavošedá
jak závoj v lože svatební se chýlí…

Aj, první sníh! Vše jednotvárné kolem -
Ó zemi smutná, kam tvá prchla krása,
jež vábila nás lesem, luhem, polem?

Aj, první sníh! Jak duší to as víří,
když v tmavý vlas nám smutné stáří střásá
svým dechem první sněhobílé chmýří? - -


Z doslovu: "Iluse. V neděli. Nokturno na vsi. První sníh. Básně zachoval Jaromír Herle; patří jistě k cyklu Březinových jinošovských sonetů ze vsi, kterými se koncem r. 1887 nebo počátkem r. 1888 marně pokoušel dobýti Sládkova "Lumíra"." (Miloslav Hýsek)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mini wedding gowns | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 18:55 | Reagovat

This is my second visit to your blog. We are starting a new initiative in the same niche as this blog. Your blog provided us with important information to work on. You have done a admirable job.
http://www.isdress.org

2 replica iwc watches | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 6:13 | Reagovat

Q. What did the stamp say to the envelope for fun?
http://www.begwatches.net/iwc.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama