"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Václav Pinkava - Ara ambiguus (villanella od syna Jana Křesadla)

23. ledna 2009 v 3:13 | Václav Pinkava
Táži se opět, zas, a vždycky,
zdalipak slepců sluch je zrak,
neuzavírám hermeticky,

nevím zda Bůh je, katolický,
nebo snad Bozi, bůžci pak,
táži se opět, zas, a vždycky;

nemívám jasno. Úděl lidský
je pochybovat dál, a tak,
neuzavírám hermeticky

thé-máta. Otevírám klícky;
na přílet čekám, na zázrak;
táži se opět, zas, a vždycky.

Chroma je barva, "chromaticky"
stupnice stoupá. Barvy znak?
Neuzavírám hermeticky.

Papoušek není poetický.
Kriticky vybarví se? Jak?
Táži se opět, zas, a vždycky.
Neuzavírám hermeticky.


Převzato ze serveru http://www.literra.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama