"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Ivan Blatný - Rozvlátý (rukopisný sonet z doby ještě před emigrací)

30. ledna 2009 v 0:06 | Ivan Blatný |  Sonety
Jak šedý klášter stoupá z parku dým
a moji mniši šustí modlitbami.
(Snad hledá Rudolf Dilong teskný rým
na tuto zemi, kde jsme, Bože, sami.)

I já hledám tvou hlavu pod listím,
v deštivé, zlaté modři rozetřená
a nenajdu tě, drahá, vím to, vím,
hřeji jen ruce nad plamenem jména.

Tak vidíš, poezie, už jsme zas
tam, kde nás zdraví naši staří známí,
fičící, prázdné, opuštěné rámy.

Malířko dávná - ústa! -, vyslov jas
a obraz lázeň opouští jak žena.
Ó hřát si ruce nad plamenem jména!

Převzato z: Blatný, Ivan. Verše 1933 - 1953. Atlantis, 1995.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama