"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Xaver Tejřov - Rêverie podzimní (devátý a závěrečný, tzv. mistrovský sonet z klasického věnce sonetů od mistra této formy)

11. prosince 2008 v 19:27 | Xaver Tejřov |  Sonetové cykly
IX.

Prostředí mizí, linie a tvary -
Mhla modravá vše náhle obestřela...
Mně lehko je, jak očistnými žáry
bych býval zhladil hmotné bytí těla.

Zda tajemné jsem přešel místo čáry,
jež od životů Život dělí ztmělá,
již tušit jen smí lidský mozek charý,
a snaha poznat nikdy nedospěla?

Jdu?... Stoupám?... Klesám?... Stojím? - Neví smysly!
Je oloupilo o pohybu čití
paprsků mlnných kol mne věčné mžení.

Od kruhů zemské sféry neodvisly,
z nich vyběhly a nechávají tlíti
vše, čemu hroudy prach je stravou denní -

XV.

Ó, hebké chvíle vy tichého snění,
v mhlách fialových kdy se povytrácí
den, sytý stuchlou vůní podjesenní,
a světla už a noci ještě není!

K ostrovům svobody, kde neburácí
úkladů moře v kalném rozkypění,
v klid svatý s večerem jak do hnízd ptáci
jdou sabbat slavit myšlenky, dne jatci.

Prostředí mizí, linie a tvary,
vše, čemu hroudy prach je stravou denní -
Tma nepaměti vstřebala svět starý.

Své brány otvírá říš vytržení - - -
Poušť v květech zpívá nežitými jary...
Ó, hebké chvíle vy tichého snění!!

Převzato odtud.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama