"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

William Butler Yeats - Meru (Yeatsův poslední sonet, v originále a v mém překladu)

9. března 2008 v 12:59 | William Butler Yeats - Ondřej Hanus |  Sonety
Meru

Civilisation is hooped together, brought
Under a rule, under the semblance of peace
By manifold illusion; but man's life is thought,
And he, despite his terror, cannot cease
Ravening through century after century,
Ravening, raging, and uprooting that he may come
Into the desolation of reality:
Egypt and Greece good-bye, and good-bye, Rome!
Hermits upon Mount Meru or Everest,
Caverned in night under the drifted snow,
Or where that snow and winter's dreadful blast
Beat down upon their naked bodies, know
That day brings round the night, that before dawn
His glory and his monuments are gone.

Mount Meru

Civilizaci drží v obručích a
pod zámkem zákona a zdáním klidu
všemožné iluze; však člověk dýchá
pro myšlenku, a přes veškerou bídu
života dál se žene staletími,
běsní a zuří, vyvrací každý kořen,
jen aby unikl prázdnotě skutečnosti:
Egypte, Řecko, sbohem! Říme, sbohem!
Však poustevníci na svazích Mount Meru
či Everestu skrytí pod závějí
(nebo kam smete strašný úder sněhu
a zimy jejich nahá těla) vědí:
den vzkřísí noc, ta zmizí před rozbřeskem
se všemi pomníky i se vším leskem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama