"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Růžena Jesenská - Je tichý večer... (sonet z r. 1901)

6. února 2008 v 21:08 | Růžena Jesenská |  Sonety
Je tichý večer toužení a zamyšlení,
nad řekou ptáci lítají a hvězdy visí,
šplíchání vody do snění se teskně mísí,
vztahuju ruku v divném rozechvění.

Ohníčky rudé na vorech se zachvívají,
a žlutá skála důvěrně se v šero zlatí,
obzory v teplém gázu jako sny se tratí,
a vlny v náruč moře pospíchají.

Daleko v něčí náruč též bych pospíchala,
modravé hvězdy padají, a světla hasnou,
jen hvězdy svítí, svítí na tu cestu krásnou.

Vztahuju ruku, jak bych žhavou růži brala,
z čí drahé ruky, Bože? Marné roztoužení:
má ruka stydne - kdo by zahřál ji - tu není.

Zlatá Praha, roč. 1901
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama