"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Metoděj Jahn - Smrt (sonet z r. 1901)

6. února 2008 v 21:07 | Metoděj Jahn |  Sonety
Duch, jeden z tajných, s číškou morfiovou
jenž oblétá dni naše, mořskou plání
na vodách marných, jež jak lodě plovou
vždy ke břehům, kde čeká ztroskotání.

Dny, léta naše s tváří upírovou
jak jeseň listí čítá v slunné stráni,
jak vteřiny, jež písku zrnky slovou
na klepsydře, již třímá v suché dlani:

A přece kdysi za stvoření chvíle,
by rovnováha byla tvůrčí síle,
dich veliký jej v prostor světa vdech',
by kralovali pouze dva v té říši,
z nichž jeden nektar zrození má v číši,
a druhý smrtný, balsamický dech...

Zlatá Praha, roč. 1901
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama