"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Ladislav Linhart - Alpy, Hymna rozkoši (oba sonety ze sb. Sad opuštěných, 1913)

6. února 2008 v 16:03 | Ladislav Linhart |  Sonety
Alpy

Ohromné hory pohled v dálku úží
na zemi všední v malicherné pýše,
však vznášejí jej do závratné výše
ku polím sněhovým a květům alpských růží.

Nad celý svět! Kde volněji se dýše!
Kde světem znavený se poutník vzpruží,
kde zase s přírodou se svatou sdruží
řka: "Život krásný jest! A krásná lidstva říše!"
*
A duch můj vzrušený, jenž vždycky výš se vznášel,
teď jako bujný oř, zbavený otěží,
se vznesl nad skály porostlé protěží,

ve výších závratných klid žití teprv našel.
Z té výše, jíž lze stěží dosíci,
se díval na svět pod ním ležící.

(Inšpruk, 3. VII. 1910.)

Hymna rozkoši

Plameny smyslné zvu k hodům pod svůj krov,
ať planou živelným a prudkým rozpětím!
Na žití otázky posměšně odvětím
v ovzduší sladkém blízkých katastrof.

Svých vášní lačností se inspirovat dám,
splynutím s chtivostí běh času urychlím,
na cestu Smrti karakterům zlým
do dravých žití vln svůj malý pustím prám.

V požáru roztavím ledovou chmuru dne,
květ smutku chorobný úpalem vyrudne,
v něm krátce zmocněné své touhy vyjasním!

Ze samot na poušti jdu k tvému pobřeží,
Rozkoši života, ať léčí, osvěží!
Stesk srdce vyprchá - vždyť ty jsi byla s ním!

převzato ze serveru www.ceska-poezie.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama