"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Ivan Gilkin - Sonet (v překladu J. Vrchlického)

7. února 2008 v 13:59 | Ivan Gilkin |  Sonety
Ve čtvrti města, jež spí za kasárnou,
jak srdce plaché chvatný krok zní, zmírá.
Ó noci, v ticha propast jednotvárnou
své křídlo Anděl hanby otevírá!

Kdos prchá… Nebezpečí za ním zírá,
kol vlhkých zdí zříš Úzkost prchat parnou.
Křik: Pomozte!… Svítilny rudý vtírá
se na rohu zrak v šeř svou září marnou.

Křik? - Nikoli. Nic. Ani kolem dechu,
ni vraždy hlomoz, ni pád těla v spěchu
přes mostu zábradlí. Noc všady tmavá.

Však vojsko spící náhle budí ze sna
fanfara trouby, v ulic šeř zní plesná,
s ní zvolna Slunce jas a poklid vstává.

převzato z http://cs.wikisource.org/wiki/Sonet_%28Gilkin%29
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama