"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Eduard Albert - Larrey, Natione Bohemus (dva sonety z r. 1901)

6. února 2008 v 21:10 | Eduard Albert |  Sonety
Larrey

Jak's, český lve, hned vystihl lva Galla,
to druha vědou, reka stejné výše:
"Jan Dominik Larrey" tím mocně dýše
to dílo, ruka tvá jež druhdy psala.

Má duše tehdá po boku ti stála,
jak jsi jej líčil, an řev bitev slyše
jen v péči o raněné v smrtné líše
byl rekem, před nímž smrt se v ústup dala.

Však Tebe, Larreyi Ty našich šiků,
Smrt sklála v mžik, kdy těhotno vše sečí;
kdo naše raněné teď zdvihne, zléčí?

Ty jistě bys i v boje hromném ryku
- jak kdy Larrey - nám lví svou pomoc dařil
a v kyrasech nám polévku byl vařil.

Natione Bohemus
(Nápis na pomníku Reslově ve Vídni, později odstraněný)

Ha, vzdoru, nadšení a pýchy plesy
mi hřměte tét chvíle klenbou duše!
On vznes svůj rod se o svět málo kruše
až v sféry nejvyšší, jichž chlad nás děsí.

On v Capui, jež oběti z nás rve si,
- až hekatomby čítá jich již suše -
své krví věren zůstal v zbožné tuše,
že "ultor aliquis" nám vstane kdesi.

"Bohemus natione".... Neodváží
se Facak již ztřít pravdy této rysy,
jak na pomníku toho Čecha kdysi.

Vždyť jistě děs tu smělou zchromí paži,
jež shladit chtěla by Tvé české tvary:
neb leží na nich klidně lví Tvé spáry.

Zlatá Praha, roč. 1901
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama