"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Jonáš Hájek - Plavba, Bezdomovec (oba sonety z debutu Suť)

11. ledna 2008 v 12:01 | Jonáš Hájek |  Sonety
Plavba

V ruce se těší rozevřené nůžky:
blíženci po stranách a mezinoží jedno.
Napjaté magnety, na povel mužských
prstů čekají, kdy k sobě sednou.

Naše loďstvo, stlučené řeckými nýty!
Stojíme na místě, s klidem v žaludku.
Moře je zatuhlé a z jeho sítí
nevyveslujem ani s bubny předsudků.

Ptáme se, kdo ukrad vítr plachtám -
mezitím k dlani připalčuje Bůh
a s panáčky si krátí dlouhou chvíli.

Jak se tak všechno zvolna cachtá
hladinou, nuda bezvládnosti ještě sílí
a z nebes plandá rozstříhnutý vzduch.

Bezdomovec

Včera šel parkem, viděl jsem ho,
byl to jedináček tmy. Jak palimpsest,
vyškrábnutej každym ránem, poslední,
co zapisoval, bylo tlustou čárou:

"Prolnutí sebe se samým," mlel si,
"já - totožnost... ať aspoň chvíli..."
Předtim zas v hospodě: "Žena... a srdce..."

"Vypadni, nevzdychej tady," vrchní na něj,
"voběma trvá, než je rozpumpuješ, co?
Teď si můžou honit akorát tak bycha"!

Jó, pravdy půllitrů a jejich dna,
čísi smrad, ulice - domovy naruby,
člověk by si to taky kolikrát... Je u potoka.
Hlásil bych to, ale sem bez dokladů.

převzato z Jonáš Hájek - Suť, Fra 2007
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama