"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

William Wordsworth - Milton! thou should'st be living at this hour (Miltone! Dneska bys měl z hrobu vstát; Wordsworthův sonet Johnu Miltonovi; v originále a v překladu Jarmily Urbánkové)

5. listopadu 2007 v 10:54 | William Wordsworth - Jarmila Urbánková |  Sonety
Milton! thou should'st be living at this hour:
England hath need of thee: she is a fen
Of stagnant waters: altar, sword and pen,
Fireside, the heroic wealth of hall and bower,

Have forfeited their ancient English dower
Of inward happiness. We are selfish men;
Oh! raise us up, return to us again;
And give us manners, virtue, freedom, power.

Thy soul was like a Star and dwelt apart:
Thou hadst a voice whose sound was like the sea;
Pure as the naked heavens, majestic, free,

So didst thou travel on life's common way,
In chearful godliness; and yet thy heart
The lowliest duties on itself did lay.


Miltone! Dneska bys měl z hrobu vstát,
volá tě vlast: v ní mrtvé vody hnijí;
meč, oltář, péro, ba i pro Anglii
krk kdysi posvátný, náš majestát,

ztratily cenu, svůj dědičný vklad
vnitřního štěstí. Sobci tu jen žijí -
vstaň, protrhni tu naši letargii,
a ctnosti, mravy, svobodu nám vrať!

Tvá duše hvězda vévodila tmám,
tvůj hlas jak moře, nad nímž rozklene
se nebe čisté, volné vznešené;

tak jsi se všední cestou ubíral,
obklopen svatozáří - a přec sám
nejnižší práce na sebe jsi bral.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama