"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

John Keats - Last Sonnet (Poslední sonet, přel. Jarmila Urbánková)

5. listopadu 2007 v 11:02 | John Keats |  Sonety
Bright Star, would I were steadfast as thou art--
Not in lone splendour hung aloft the night,
And watching, with eternal lids apart,
Like Nature's patient sleepless Eremite,
The moving waters at their priest-like task
Of pure ablution round earth's human shores,
Or gazing on the new soft-fallen mask
Of snow upon the mountains and the moors--
No--yet still steadfast, still unchangeable,
Pillow'd upon my fair love's ripening breast,
To feel for ever its soft fall and swell,
Awake for ever in a sweet unrest,
Still, still to hear her tender-taken breath,
And so live ever--or else swoon to death.


Chtěl bych být, jasná stálice, jak ty!
Ale ne ve tvém skvělém osamění
utkvěle upírat zrak napjatý
z nebeské poustky v neúnavném bdění
na kolot vod, jež kněžským obřadem
konají očistu všech lidských břehů,
či ustrnule pozorovat zem,
tak novou v masce zapadlého sněhu:
ne tak - jen stále, vytrvale bych
rád zůstával k mé milé přitulený,
blaženě vnímal teplý klad a dvih
zrajících ňader, bdících bez proměny,
jak něžně dýchá, poslouchal bych rád -
tak věčně žít, nebo i umírat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 white bridesmaid dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 9:47 | Reagovat

You can never say thank you sufficient over and over again, but for me and for your post, between it and me, it is still a big thank you.
http://www.isdress.org

2 long wedding dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 18:07 | Reagovat

Form Credit Card software have many capabilities similar to Launch fees and Obscure Rates, Programs and monetary custom identity.
http://www.isdress.org

3 vzjp | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 1:32 | Reagovat

Zářivá hvězdo, kéž tvou stálost mám,
ne však tvou nádheru, tvé osamění,
když střežíš, s víčky věčně dokořán
jak poustevník přivyklý dávno bdění,
posvátný obřad vodstev proudících,
jež omývají obydlený břeh,
či bílý příkrov, který měkce sníh
rozestřel na horách i na blatech.
A přec být stalý, přece vytrvat,
na oblých ňadrech milé uložen,
po věky cítit jejich zdvih a pád,
neklidem provždy sladce probuzen,
v objetí dechu, něžné kolébky,
žít věčně - nebo usnout navěky.

(Nalezeno na webu, překladatel neuveden:)

4 vzjp | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 1:35 | Reagovat

( Můj pokus - viz též na http://vzjp.cz/verse.htm#Keats )

STÁLICE JASNÁ

Stálice jasná, kéž jak ty bych žil—
ne sám, však noci jedinečný třpyt,
navěky shlížel, víčka nesklížil,
jak poustevník, co skromně snáší bdít,
nad vodních proudů kněžskou svátostí
očisty, lidstva břehy omývat,
či zrakem hladit hebké tajnosti
škrabošky sněžné, vrcholů i blat—
ne— přesto pevný, dále stálý ať,
v polštářích kypré lásky zanořen,
skrání svou snímám stoupat, klesat hruď,
probuzen navždy, sladce rozjitřen,
neruše, každým něžným dechem s ní,
tak věčně žít— či závrať poslední.

5 vzjp | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 2:08 | Reagovat

Tuším, že tento překlad je od Hany Žantovské.
Zajímavé, jak odlišně svým poangličtělým mozkem vnímám onenobrat v druhém řádku, že ona hvězda je "not in lone splendour hung", tedy "ne v osamocené nádheře zavešena" na báni noci - je jedinečná, ale není sama. Samota uprostřed davu je samotou osamělejší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama