"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Václav Boček - Zuzana (ze sb. Město

15. září 2007 v 23:24 | Václav Boček |  Sonety
Osmdesát let je starci sedícímu na lavičce
v parku, který nadýchal se příliš podzimu,
parku posvěceném přeháňkami;
aspoň ještě jednou rád by slyšel svůdně vábit smyčce.

Osmdesát let je jeho svrasklé kůži,
osmdesát let je tomu zamlklému muži
se smutnýma očima, jež pozorují chodce,
se smutnýma očima, jež vyhlížejí krotce

časný podzim, který zlatě tryská ze stromů,
zašlé dřevo odhalené rukou polomů,
cosi, co tak tiše pláče zaklepání.

Nenápadně spalují ty hřejné atmosféry,
které bludně proudí podzimními podvečery,
tyhle prázdné lahve ze skla od svítání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Václav | Web | 28. září 2007 v 13:54 | Reagovat

Koukám, že jste zveřejnili můj sonet, to je od Vás milé... Bohužel se mi nepodařilo vypátrat, kdo jste, moc rád bych věděl, kdo mou prvotinu četl... Děkuji

Václav Boček

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama