"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Antonín Přidal - Mandle (sonet známého překladatele)

14. září 2007 v 3:00 | Antonín Přidal |  Sonety
Šel z koncertu, v noci, hráli dlouhou mši.
Něco v něm zesláblo.
Jsem smířen, řekl si.
Skončit a nebýt není zlo.

Pak za nečím škubl hlavou, neví za čím,
a uviděl nad kaštany bílou mandli,
tak nezvyklý tvar, tak hrozný úder krásy,
že v obou důlcích pocítil svou duši.

Toto mi bude chybět, napadlo ho. Ne slunce,
slunce ne,
bude jim závidět hořký měsíc. Ten!

To nepochopitelné ve smířené noci.
Ten divoký křik očí
cestou z nemodlené mše.

Převzato z: Báseň mého srdce. Litterula 2005
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama