"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Jaroslav Haasz - Znělka (sb. Jeřabiny, 1918)

23. srpna 2007 v 3:16 | Jaroslav Haasz |  Sonety
Jak majáku svit, jenžto přístav střeží
a v tmavé noci nekonečné délky
vstříc lodím po kypících vlnách běží,
mou myšlenku vždy láká úsměv znělky.

Ví, nežli v květu rosa růže svěží,
než perla bílá, skrytá v záliv mělký,
mne vábí k sobě - myšlenka v ní leží,
jak v ozdob zlatých lemu démant velký.

A chtěl bych, aby myšlenka má byla
jen jako rosa na poupěti ranním
tak mladá, vlahá, vonná a tak bílá.

Má láska, před níž oči v štěstí skláním,
a záře vašich zraků zlatým pláním
víc nežli démant z ní by vykouzlila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama