"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Jiří Hejda - Smrt není spánkem, smrt nás rozdrtí (jeden ze sonetů J. Hejdy psaných v bolševických věznicích; Sonety 1950 - 1962)

18. června 2007 v 22:21 | Jiří Hejda |  Sonetové cykly
Smrt není spánkem, smrt nás rozdrtí
a odhodí jak přebytečný brak.
Rozšlápne, rozmáčkne a rozčtvrtí
jak puklý hrnec, prasklou sklenku, vrak.

Až nad tvým ložem lékař zavrtí
svou hlavou beznadějně, až se zrak
ti zakalí a hrdlo zaškrtí
se v agonii, nevěř na zázrak,

v poslední soud a ráj, snad tam že až...
Ne! Nevěř!! Ničeho se nedočkáš.
Svůj ráj i peklo prožils na světě.

Až umřeš, černý furgon sveze tě
jen do krematoria do Strašnic.
Smrt, to je konec. Pak už není nic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vzjp | E-mail | 20. června 2007 v 12:37 | Reagovat

A je to

Každý dle gusta svůj svět završí.

Kdo Věří zhusta, je v tom po uši,

ten do nebe či pekla zavítá,

až přijde tma, po které nesvítá.

Ten kdo je přesvědčen, že dál se nežije,

že není cizí scénář, režie,  

tomu se zase toto potvrdí,

že Pravdu má, a svou si utvrdí.

Scénář je vlastní, v něm to dopadne.

Bůh je, i není, je to záhadné.

Svět není pouze jeden, jediný,

každý má svůj, je Tvůrcem vteřiny

poslední, věčné, duše, neduše -

a jaké? Určili jsme, netuše.  

... (viz povídku Jana Křesadla: Vteřina a Věčnost, ze sbírky Království české a jiné polokatolické povídky)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama