"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Georg Trakl - šest vybraných sonetů - v překladu Ludvíka Kundery

18. června 2007 v 15:32 | Georg Trakl - Ludvík Kundera |  Sonety
1.
Rozpadání

Když zvony večer vyzvánějí mírem,
let ptáků vidím nad vodou a lesy,
jsou roztaženi jako na procesí,
ve vzduchu mizí podzimkově čirém.

Zahradou chodím s temnotnými zraky,
jasnější osudy jim tiše snuji,
rafije už se sotva posunují.
Za letem ptáků táhnu nad oblaky.

V tom roztřásl mne závan rozpadání.
Kos zalkal na bezlisté sněti.
Psí víno na rzi mříže v rozevlání.

Jak tanec smrti tančily by děti,
tak ve větru se modré astry sklání
kol roubení, jež rozpadá se v smetí.

2.
Sen zla

Tma umíračku větrem rozvívána -
Milenec v černých pokojích se budí,
tvář u hvězd, které třpytí se a studí.
Blyští se plachty, stožáry a lana.

Ve shluku mnich a žena obtěžkaná.
Brnkání kytar, od blůz odlesk rudý.
Kaštany v dusnu usychají z nudy.
Čerň kostelů je do obzoru vtkána.

Duch zla se z bledých masek němě dívá.
Náměstí ztemňuje se; chmurný děse!
Navečer z ostrovů se šepot nese.

Čtou malomocní z letu ptáků divá
znamení; tělo za nocí jim ztlívá.
Bratr a sestra v parku stojí chvějíce se.

3.
Soumrak

Dvůr začarován v mléčný šerosvit,
nemocní kloužou podzimkovou hnědí.
O zlatém věku jejich oči vědí,
vosk očí; je v nich víno, sen a klid.

Chřadnou a každý v sobě sám je skryt.
Truchlivost bílých hvězdných odpovědí.
Zvony a klam a všude plno šedi,
hle jak ti hrozní jdou se rozptýlit.

Jsou pro smích, jeden těká, dovádí,
druhý zas dřepí někde bez pohnutí.
Ó! rmutnormutné stíny podél zdí.

A jiní prchají tmou arkády;
v noci se řítí potom na peruti
hvězdného větru jak zlé menády.

4.
Doma

Rezedy voní; vzduch je nemocný;
na starém rynku kaštany, čerň lká.
Střechou zlatý paprsek proniká
na sourozenců pomatené sny.

Náplava klasu, špíny; tiše zní
föhn v zahrádce; a zlatem zalyká
se slunečnice a pak zaniká.
Jde stráž a modrem řinčí volání.

Rezedy voní. Šeré zdi se chví.
Těžký je sestřin spánek. Vichřice
jí cuchá vlasy v svitu měsíce.

Stín kočky klouže, štíhlý, modravý,
se střechy, která kryje blízká zla,
a plamen svíce vzpíná se a plá.

5.
Podzimní večer

Dědina; hnědá. Temnotného cosi
chodívá podél zdí, když listí tlí,
postavy: muž a žena, zemřelí
jdou v chladu jizeb ustlat jim, jsou bosí.

Chlapci si hrají. Těžké stíny kosí
vzduch nad močůvkou. Modrý, zavlhlý
je dvůr; děvečky někdy odhalí
oči, v nichž noční vyzvánění nosí.

Pro to, co samo, je tu hospoda;
sní se v ní trpělivě pod klenbovím,
pod hustým zlatým mračnem tabákovým.

To vlastní vždy se černé, blízké zdá.
Opilec dumá v stínu pod klenbovím
o dravcích odlétlých už letem snovým.

6.
Afra

To hnědovlasé dítě. Modlitbami
vše tiše tmavne v chladu podvečera
a úsměv Afry rudne mezi rámy
slunečnic, dusna, úzkosti a šera.

V blankytném úzkém plášti viděl kdysi
mnich její zbožný obraz v oknech dómu;
ten obraz lásky v hoří vybaví si,
když její hvězdy se v něm slijí do fantómů.

Mře podzim; mlčí černý bez i chlumy.
A čela tkne se modrý pohyb vody;
žíněná plachta nad tmou katafalku.

Padají s větví poloshnilé plody;
nevýslovný let ptáků, v kterém šumí
už smrt; a za vším vidět temnou dálku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Václav Bauman | E-mail | 19. června 2011 v 9:42 | Reagovat

...diky, ze sem myho oblibence kdos vlozil...uzasnej basnik-)
...a ty jeho osudy sileny...tenhle clovek me proste posiluje....a to je moc...)

2 plus size bridesmaid dress | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 12:30 | Reagovat

Pretty very good post. I just stumbled upon your blog page and wanted to say that I have really enjoyed reading your blog posts. Any way I'll be subscribing in your feed and I hope you post again soon.
http://www.isdress.org

3 Toltec | Web | 20. června 2015 v 12:07 | Reagovat

pujcky do vyplaty bez registru :-x

4 Pavel Novotný | E-mail | 7. července 2017 v 18:31 | Reagovat

Génius

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama