"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Edwin Morgan - první sonet ze sbírky "Glasgow Sonnets" - v originále a v překladu Václava Pinkavy

21. června 2007 v 18:06 | Edwin Morgan - Václav Pinkava |  Sonetové cykly
A mean wind wanders through the backcourt trash.
Hackles on puddles rise, old mattresses
puff briefly and subside. Play-fortresses
of brick and bric-a-brac spill out some ash.
Four storeys have no windows left to smash,
but the fifth a chipped sill buttresses
mother and daughter the last mistresses
of that black block condemned to stand, not crash.
Around them the cracks deepen, the rats crawl.
The kettle whimpers on a crazy hob.
Roses of mould grow from ceiling to wall.
The man lies late since he has lost his job,
smokes on one elbow, letting his coughs fall
thinly into an air too poor to rob.

Vítrsketa dvorkem smetí courá
louže ježí, staré matrace
slehlé nadýmává. Zmetkům ulice
cihlo-sutná hradišťata bourá.
Čtyři patra, místo oken ďoura,
páté udržuje římsy dotace.
Činžák odsouzený k odmlce,
matka s dcerou milenka a coura.
Kol nich trhliny se hloubí a v nich krysy.
Konev sténá na cvokaplotně.
Strop má plísněrůženecké rysy.
Chlápek válí se bezlopotně,
kouří žváro loktem opřen, hřmí si
kašlem vzduchonuzným marnotně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama