"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Edna St. Vincent Millay - dva sonety první ženy, která obdržela Pullitzerovu cenu (v originále a v překladu Václava Pinkavy)

21. června 2007 v 23:36 | Edna St. Vincent Millay - Václav Pinkava |  Sonety
Love is not all...
Love is not all: It is not meat nor drink
Nor slumber nor a roof against the rain,
Nor yet a floating spar to men that sink
and rise and sink and rise and sink again.
Love cannot fill the thickened lung with breath
Nor clean the blood, nor set the fractured bone;
Yet many a man is making friends with death
even as I speak, for lack of love alone.
It well may be that in a difficult hour,
pinned down by need and moaning for release
or nagged by want past resolution's power,
I might be driven to sell your love for peace,
Or trade the memory of this night for food.
It may well be. I do not think I would.

Láska nepostačí: není jídlo, pití
'ni spánek pod střechou deštivou nad hlavou
Není ráhno k němuž topící-se plavou,
které stoupá, klesá, houpá beze zbytí.
Láska do plic ztěžklých nádech nenavrátí
nepročistí krev a nenarovná kosti,
přesto mnohý pro ni smrti blíž se klátí
zatímco tu řečním, neb' jí nemá dosti.
Nelze vyloučit, že, sama v těžké chvíli
přitlačena nouzí, volnost žádajíc
potřebujíc nutně, za hranicí síly
prodám lásku tvoji, jen za klid, nic víc.
Nebo za sousto, vzpomínku na noc v ráji
možná bych prodala. Někdy. Však pochybuji.

What Lips...
What lips my lips have kissed, and where, and why,
I have forgotten, and what arms have lain
Under my head till morning; but the rain
Is full of ghosts tonight, that tap and sigh
Upon the glass and listen for reply,
And in my heart there stirs a quiet pain
For unremembered lads that not again
Will turn to me at midnight with a cry.

Thus in winter stands the lonely tree,
Nor knows what birds have vanished one by one,
Yet knows its boughs more silent than before:
I cannot say what loves have come and gone,
I only know that summer sang in me
A little while, that in me sings no more.

Čí rty mé líbaly, a kde a k čemu
zapomněla jsem, pod hlavou čí paže
jsem měla do rána; vidiny maže
protkaný kapkami déšť dávných vjemů,
ťukají, čekají, dychtiví všemu.
Tesknota bolesti srdce mi váže,
Matní jsou chlapci z nichž půlnoční ráže
vykřikla, nevrátí hlasy kdy k mému.

Samotný stojí strom za zimy pod sněhem
neschopen vybavit si ty co odlétli
jist si jen tichem co vzrostlo a přibylo:
Nepovím kdo všichni byli co zmizeli
Vím jen že v nitru mém léto kdys nápěvem
vzplálo však dávno již nadobro umlklo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mermaid wedding dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 13:44 | Reagovat

I enjoy reading it. I fundamental to learn more on this subject. Thanks for theme this astonishing post. Anyway, I am gonna subscribe to your support and I whim you post again soon.
http://www.isdress.org

2 iwc watch replica | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 6:05 | Reagovat

Q. What did the stamp say to the envelope for fun?
http://www.begwatches.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama