"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Vojtěch Martínek - Vox humana (Poslední sonety, 1976)

28. května 2007 v 1:39 | Vojtěch Martínek |  Sonety
Již den se schýlil, velká noc je blízká.
Poslední ptáci letí do svých hnízd.
Dusivá mlha padá na strmiskastrniska,
ji šedé vědmy brzy začnou příst.

Což divno jest, že náhle se ti stýská,
když na hlavu ti zralý padá list?
Klamavé světlo v obzorech se blýská,
však temnem bez hvězd můžeš býti jist.

A přece v šeru zapálíš si svíčku -
snad mlhu jenom na mžik roztřese
a marně vyzdvihneš svou lucerničku.

To dobře víš, však těší za soumraku,
když v šeré hrázi zášleh kmitne se
a trochu záře zanechá ti v zraku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama