"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Jaroslav Kvapil - Noc v lese (Padající hvězdy, 1889)

28. května 2007 v 1:59 | Jaroslav Kvapil |  Sonety
Klid noci divně, příšerně tě jímá,
vzduch pln je stínů, jež se matně chvějí,
a hluchá země pod nohama tvýma
je hnízdem mrtvých, hrob je lůno její.

Cos neznámého k zoufání tě dráždí,
vpřed klopýtáš a zpátky tě to volá,
nač pomyslíš, strach zachytí to, vraždí,
ty klesáš k zemi uštván, mrtev zpola.

A hrůzyplně svítí luna bledá,
strach tobě v šíji jako balvan sedá,
chceš k životu a zdáš se hynout smrtí.

Tvá cesta náhle roste do daleka,
houf chimér v cestu vybíhá ti, štěká -
a v šíji vlastní svědomí tě škrtí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama