"Sonety, jaká slast..."
Ivan Blatný

Charles Baudelaire - Podzimní sonet (ve 4 překladech)

25. dubna 2007 v 18:23 | Charles Baudelaire |  Sonety
1. v překladu Svatopluka Kadlece: Podzimní sonet

Tvé oči z křišťálu se tážou častokrát:
"Čím, divný milenče, jsem tě to okouzlila?"
Mé srdce, které vše jen dráždí, pobloudilá,
krom živočicha v nás, když cudně krotí hlad,

ti nechce vyjevit, co tajím, sudbou klat,
tu černou legendu, jež ohněm psána byla.
Ty, která k dlouhým snům mě rukou zveš,
má víla, mně duch se protiví a vášeň nemám rád!

Ach, milujme se dál tak něžně, lásko milá!
V tmách Amor napjal luk a míří na nás, kat!
Znám jeho arsenál, vím, co má za poklad:

děs, zločin, šílenství! - Ach, margaritko bílá,
nejsi ty jako já podzimním sluncem snad,
ach, Margaritko má, tak chladná, sněhobílá?

2. v překladu Ivana Slavíka: Znělka podzimní

Jako by ptát se zrak tvůj křišťálový chtěl,
za co si bizarní mou lásku zasluhuje.
Buď vábná, ztiš se však, mne všechno rozčiluje
krom staré bělosti a krásy řeckých těl.

Nechtěj, bych pekelnou svou zvěst ti vyprávěl,
ó kolébej mne jen, čas dávno ku spánku je,
svou černou legendu mé srdce nesděluje,
já nenávidím žár a cit mi činí žel.

Dál sladce milujme se, ať si Láska hledá
v temnotách plíživých, kde hrad jí vztyčen jest,
svou otrávenou zbraň, já znám už její lest.

Toť vina, šílenství a strach, má růže bledá!
Jen v slunci podzimním jak já už budeš kvést,
má bílá Markétko, a tolik chladná, běda!


3. v překladu Jaroslava Haasze: Podzimní sonet

Mně praví zraky tvé, v nichž křišťálu je svit:
"Ó, jakou zásluhu mám o tě, divný milý?"
- Buď líbezná a mlč! Mé srdce, jež vše mýlí
krom nevinnosti té, v níž starý svět je skryt,

ti nechce pekelných svých tajů projevit,
ty, jejíž ruce by v sen dlouhý zkonejšily!
ni černé legendy své, kterouž ohně ryly.
Já vášeň v záští mám a ducha jsem již syt!

Jen něžně miluj mne. V své věži Mílek sedá,
Je temný, v záloze, luk osudný již vzpjal.
Znám stroje, které skryl v svůj starý arsenál:

děs, zločin, šílenství! Ó, perlo moje bledá!
Zda sluncem nejsi ty, jak já, jež v podzim skryto,
ó, má tak bělostná, tak chladná Margarito!

4. v překladu Vítězslava Nezvala: Podzimní sonet

Tvé oči z křištálu mně často řekly již:
"Ach, čím ti mohu být, ty věčný podivíne?"
- Buď líbezná a mlč! Mé srdce, které hyne
vším kromě čistoty, ti zatají svůj kříž,

své černé tajemství, svou majestátní skrýš
a temnou legendu, jež nikdy nepomine,
má utěšitelko, můj spánku a můj stíne!
Duch s vášní omrzel mne, ty to dobře víš!

Chci něžné polibky. Vždyť v strážní budce,
skryto, bdí oko Lásky, hleď, už napíná svůj luk,
znám její arzenál, znám její starý hluk:

Strach, zločin, šílenství. Ó bledá margerito!
Což nejsi jako já jen sluncem zimních luk,
ó, má tak bělostná a chladná Margareto?


5. originál - Charles Baudelaire: Sonnet d'Automne

Ils me disent, tes yeux, clairs comme le cristal:
"Pour toi, bizarre amant, quel est donc mon mérite?"
- Sois charmante et tais-toi! Mon coeur, que tout irrite,
Excepté la candeur de l'antique animal,

Ne veut pas te montrer son secret infernal,
Berceuse dont la main aux longs sommeils m'invite,
Ni sa noire légende avec la flamme écrite.
Je hais la passion et l'esprit me fait mal!

Aimons-nous doucement. L'Amour dans sa guérite,
Ténébreux, embusqué, bande son arc fatal.
Je connais les engins de son vieil arsenal:

Crime, horreur et folie! - O pâle marguerite!
Comme moi n'es-tu pas un soleil automnal,
O ma si blanche, ô ma si froide Marguerite?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mini wedding gowns | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 18:08 | Reagovat

Great information shared. I am very glad i have seen this article.
http://www.isdress.org

2 iwc fake | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 4:26 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama